Bořiči mýtů #10 - Cool nástroje vás nespasí

01. 03. 2021 ZdravíMýtus

Pomůcky vás nespasí

"Řešíš to zápěstí?
Jo, koupil jsem si powerball."

Mezi častě dotazy, které řešíme patří "mám nějaké zranění, pomůže mi tato pomůcka?" 

Ušetřím vám čtení celého článku - zázračné pomůcky neexistují. Nástroj je vždy dobrý jen v určité situaci. Pro komplexní změnu potřebujete změnit přístup.

Technologický vývoj jde nezadržitelně kupředu a s ním přichází dosud netušené možnosti. Zejména v medicíně se jedná o velké kroky (schválně porovnejte možnosti řešení úrazů šlach před 30 lety a teď), které postupně přichází i do prevence a péče o tělo. Bohužel pokrok má i svoji stinnou stránku, nebo lépe řečeno - vedlejší účinky. Ne všechny vynálezy jsou na první pohled tak skvělé, jak tvrdí marketingové oddělení jejich výrobce. Prakticky každý rok se vynoří něco nového. Jednou zmiňovaný powerball (schválně kdo si pamatujete), podruhé vibrační činka nebo nová balanční pomůcka (s přidělanými expandéry navíc). Některé věci se uchytí, jiné upadnout v zapomění. Se skutečnou funkčností většiny z nich je to upřímně dost mizerné. 

Ukažte mi produkt

Je známou pravdou, že prevence je marketingového hlediska mizerný produkt. "Dělej X aby se nestalo Y" je dost bezzubá formule. Zvlášť když "X" je klasická, nudná věc, kterou lidé slyšeni tisíckrát (pravidelné cvičení, dostatek spánku atd.) Potřebujete tedy něco, co zaujme, slíbí výsledky a ještě to vypadá co nejvíc cool. Pak už stačí jen počkat, až se všichni chytí a nafouknou původně skromnou myšlenku do neskutečných proporcí. Prostě klasická namotávka. Jeden příklad za všechny - BOSU 

Pozor, než mi začnou polokoule létat na hlavu. Tenhle článek není hate na BOSU jako takové - jako nástroj zejména ve fyzioterapii má svá specifická použití. Poskytuje ale skvělý příklad pro to, jak podobné produkty vznikají a nabírají setrvačnost. Z úzce zaměřených studií jsou extrapolovány závěry, které jsou nejen přepálené ale často i odporující logice, zdravému rozumu a ostatním studiím. Jenže na to už se marketing a většina zákazníků neptá. Z pozice trenéra co si zaplatil licenci nebo fitcentra, které nakoupilo 30 kusů produktu se také špatně přechází ke zdravému skepticismu.

Problém je absurdní šířka, do jaké byla celá myšlenka tréninku na nestabilním povrchu (vytvořeném nějakou pomůckou) nafouknutá. Ano, je zcela legitimní tvrdit, že nestabilita pomáhá zapojení některých svalů. Balancování také podporuje budování propriocepce a vnitřní mapy těla - obojí s velmi pozitivními účinky na prevenci a rehabilitaci zranění. Balanční cvičení jsou koneckonců nedocenitelný nástroj i v našem arzenálu. Vše je tedy krásné, slunečné a lepší, když to děláte na bosu nebo ne? Bohužel, přes všechnu tu slunečnost někteří lidé přehlédli dva zádrhely: 

  1. Od určité chvíle nepřidává nestabilita žádné další benefity: Naopak může omezovat jiné důležité aspekty cvičení. Nemůžeme tedy říct: "S nestabilitou je všechno lepší." Je super stresovat například implantované ACL dobře navrženým balančním tréninkem - od určité chvíle ale musí nastat přechod k více specifické zátěži a obnovení původní funkce kolena. Samozřejmě - rozumní trenéři a fyzioterapeuti to chápou a nemají s tím nemají žádný problém. Bohužel se ale stále najdou jedinci, kteří uvažují ve stylu: “Každý cvik je účinnější, když se dělá na BOSU.” - a to prostě není pravda.
  2. Rovnováha je vysoce specifická povrchu: A čím více ji trénujeme, tím více to platí. Nestabilní povrchy jako bosu nabízí uplně jiný podnět než například stání na jedné noze nebo unilaterální trénink obecně. Začátečních (nebo člověk vracející se po zranění) samozřejmě bude benefitovat z obojího - ale ne do nekonečna. Velice rychle je třeba začít pracovat více specificky k našim potřebám - což většinou není pohyb na nafukovacím míči.

Jak vidíte, benefity nestabilního povrchu se nám poněkud scvrkly. Fungují jen v určitém kontextu stavu cvičence a specifických cílů - Stejně jako všechny ostatní nástroje.Jednoduše řečeno - pokud vám někdo slibuje zařízení, které zvládne naprosto všechno, na 99% ho nafukuje. Pokud něco zní příliš dobře na to, aby to byla pravda - většinou není. 

A to je pointa celého článku - trénink, rehabilitace a starost o tělo obecně není záležitostí “cool” nástrojů. Vybudujte si základní arzenál metod a cviků (třeba skrz naše rutinky jako tato pro Chodidla a kotníky ) - pak se podívejte s odstupem na svoje potřeby a položte si otázku: Co pro mě bude teď nejlepší? Je možné, že v určité fázi do bude BOSU nebo jiný trénink rovnováhy. Nebo také ne. Důležité je zkrátka informované rozhodnutí - to samozřejmě vyžaduje nějaké znalosti, nicméně výsledek za to rozhodně stojí. 

Zpět