Pozor na přirozenost
01. 10. 2021 ZdravíNastavení organismu
"Spoléhám na přirozenou dietu"
Zaklínat se přirozeností je jedna ze stálic marketingu. Nemusí to být ani v oblasti stravy nebo cvičení. Přirozenost pronikla do reklam, hygienických přípravků, výchovy, chování a spousty dalších oblastí. A koneckonců, proč ne? Je to přeci...*přirozené* a zní to dobře. Proč bychom si měli vybrat produkt nebo se věnovat činnostem, které jsou nepřirozené? A navíc, neplatí náhodou "nepřirozené = škodlivé"? Zdánlivě to dává smysl. Pojďme se ale podívat víc zblízka - teď už na oblast zdravého životního stylu. Drží i tady přirozenost svůj lesk?
Paradoxy
Každý z nás zná obecná doporučení pro zdravý život. Přiměřená fyzická aktivita, přiměřené množství dobré stravy, spánek. Naprosto "přirozené" věci. Až na to že většina populace je nedodržuje. Každý, kdo se někdy o tento styl života snažil musel čelit několika zdánlivě nesmyslným paradoxům:
1. Pokud je správné a zdravé se hýbat, jaktože jsme tak líní? Není lenost špatná vlastnost pro organismus, který k dobrému fungování vyžaduje pohyb?
2. Pokud nejlépe fungujeme na průmyslově nezpracované a vyvážené stravě, proč toužíme po koblihách, čokoládě a dalších vysoce energetických bombách?
3. Pokud je nadváha takový problém, proč tloustneme tak lehce?
Je to všechno vtip? Chyba "designéra" našeho organismu? Znamená to, že být neaktivní a jíst koblihy je přirozené? (Jde nám to přece nejlépe). Otázky, otázky a další otázky. A odpověď není ani jednoduchá, ani příjemná.
Nesoulad dvou evolucí
Naše tělo je produktem jistého vývoje (kreacionisté přeskočí sekci) - milionů let evoluce. Přírodního výběru, který postupně přinášel adaptaci na různá prostředí a jejich nástrahy. Tento výběr se pochopitelně nezastavil. Náš organismus si nejen nese spousty adaptací z minulých dob, ale stále se vyvíjí. Jen velice, velice pomalu. Těla a mozky dávných lovců - sběračů jsou téměř totožná s našimi.
Přirozený výběr není jediná evoluce. Člověk totiž začal svým přičiněním radikálně měnit své životní podmínky a prostředí. Nástroje, oheň, lepší nástroje, zemědělství, průmyslová revoluce - vše radikálně změnilo způsob, jakým žijeme a jaké prostředí na nás působí. Pro tyto vlivy se vžil pojem "kulturní evoluce" a její rychlost je neuvěřitelná. Stačí jen jeden příklad:
Představte si osobu, která se narodila v roce 1899 a dožila se požehnaného věku 120 let. Během svého života zažila pád monarchií, dvě světové války, přechod od koňského spřežení k autům, letadlům a raketám do vesmíru. Zatímco v době jejího narození bylo elektrické osvětlení novinkou a raritou, v roce kdy zemřela měla většina domácností přístup k internetu v mobilním telefonu.
Raketové tempo vývoje je skvělé a účelem tohoto článku není vybízení k návratu do jeskyně. Kulturní evoluce sebou ale nese i negativa. Konkrétně se jedná o evoluční nesoulady - mechanismy, které pomáhaly přežít v dávných dobách jsou v moderním kontextu nadbytečné nebo dokonce škodlivé. Přirozenost ztratila svůj význam, protože kontext a prostředí, ve kterém funguje je úplně jiné než to, kvůli kterému se vyvinula.
Energetický nesoulad
Jedním z největších evolučních nesouladů je rozdíl v dostupnosti energie a nutnosti jejího výdeje pro přežití. Dříve byla energie z potravy mnohem vzácnější a její zpracování často vyžadovalo další energii (tuhé plody, kořínky a utíkají ...
