Nebojte se chyb

04. 12. 2020

Na instagramu většinou nevidíš hodiny pokusů a chyb

Jakou největší chybu můžete udělat při učení se čehokoliv? Bát se dělat chyby. Bez chyb totiž není učení. Dokonce by se dalo říct, že chyba (a poučení se z ní) je základní jednotka učení.

Chyby - malé, velké a katastrofální

Nědělej chyby, které uděláš jen jednou

Chyby jsou možná nutné pro učební proces, ale je důležité vnímat je v kontextu. Není totiž chyba jako chyba. Intuitivně jistě chápete co myslím - Jak drahá je získaná zkušenost? Neboli jaký je poměr mezi následky a poučením?

  • Špatně zabalený padák, sázka o projetí křižovatky naslepo nebo investice celého jmění do akcií airbnb (v roce 2020) jsou chyby, které uděláte pravděpodobně jen jednou. Závažnost jejich následků je zásadně větší než možné poučení.

  • Na druhé straně máme drobné chyby a experimenty, které nemají nějaké zásadní důsledky, přesto ale přinesou určité poučení: Posunout si trénink na ráno/večer. Zkusit nový způsob balancování ve stojce. Dalo by se říct, že se jedná o drobnosti, o kterých nemůžeme hned vědět, jestli jsou chyba nebo ne. Tyto chyby chceme vyhledávat, protože nás posouvají dál

Mezi těmito dvěma extrémy se samozřejmě nalézá celé spektrum. Správně určit poměr mezi následky a přínosem (aka risk management) je velká věda a nebudu se do toho ani pouštět. Naštěstí nemusím, protože Vy jste pravděpodobně přišli kvůli tréninku. Tam je situace s chybami poměrně jednoduchá:

Ztracené umění procesu

Naše kultura je nastavená na neustálé dosahování dalších cílů, nových, zajímavých věcí. Život je často prezentován jako nepřetržitý řetězec těchto zážitků a milníků. Jako hollywoodský film nebo feed na instagramu. Zobrazeny jsou okamžité výsledky, instantní dokonalost. Málokdy je glorifikován "proces", který k dosaženým cílům vede. Proces, který vyžaduje čas, úsilí a chyby. A je úplně jedno, jestli se učíš hrát na hudební nástroj, stát na rukách nebo dělat byznys. Pokud to nejdřív nebudeš dělat "trochu" špatně, velice pravděpodobně to nikdy nebudeš dělat výborně.
 

Co to znamená "udělat dobře?"

Zamysleme se chvilku nad tím, jak se vlastně učíme (motorické) dovednosti? Zejména ty složitější. A začněme od jedné z nejdůležitějších - chůze. Dítě učící se chodit je v jednom velkém kolotoči pokusů a omylů. Vstává a padá, ujde pár krůčků a padá, padá a padá. Organismus potřebuje čas a informace na kalibraci. Informace, které získává právě neustálým zkoušením. Dítěti nemůžete pustit tutorial "Nauč se chodit za 10 minut" a očekávat, že po jeho zhlédnutí vyrazí na procházku.

Z dospělého příkladu si vezměte třeba stojku. Někdy žertem říkám, že stojku vám vysvětlím jednou větou. Ok, to je trochu přehnané, nicméně jsem si jistý, že 5 minut by stačilo. Znamená to, že stojka se dá naučit během pěti minut? Samozřejmě že ne. Teoretická informace neznamená skutečné znalosti.

Když vám řeknu "Při stojce udržuj rovnováhu pomocí dlaní a prstů", vaše tělo neví, co tato informace znamená. Neví, kde je rovnováha. Ze začátku pouze poznáváte, kde není. Děláte chyby a poučujete se z nich. Jak postupně zpřesňujete/zmenšujete své chyby, začnete získávat přesnější představu o tom, kde leží správné provedení.

Poznámka: Z extrému do extrému

Se svými klienty často používám tzv. "Princip extrémů". Pokud stále opakují chybu jedním směrem (málo tlačí do prstů), velice často pomůže záměrně udělat chybu druhým směrem (přetlačit prsty dokud nespadnu). Přístup informací z "opačné" chyby dokáže mozek vytrhnout z letargie. Oblast "Správného" provedení v podstatě označíme z obou stran.

 

Udělejte si trénink zajímavý

Nebojte se experimentů, hry a chyb. Proces učení není o provádění bezchybných opakování. Naopak - jak jsme si vysvětlili výš, experimentování a procházení slepých uliček umožňuje našemu nervovému systému získat spoustu informací o tom co funguje, a co ne. Chyby jsou nutnou součástí procesu učení

Vytvořte si tréninkového prostředí, které motivuje k experimentům a neshazuje chyby:

  • Bezpečné místo: Pokud trénujete věci, u kterých budete padat, udělejte to tak, abyste padali s co nejmenšími následky. Pocit bezpečí nám dovoluje experimentovat

  • Podporující komunita: Pokud necvičíte sami, zkuste se obklopit lidmi, kteří smýšlejí podobně jako vy. Kterým nevadí že děláte chyby všichni společně. Je úžasné pozorovat to když učíme stojky. Lidé zkouší, padají a zkouší znovu - společně.

  • Buďte opatrní se zpětnou vazbou: Dobrá rada příliš často může škodit stejně jako špatná. A destruktivní kritika málokdy funguje. To platí nejen pro trenéry ale (hlavně) pro vaši vnitřní konverzaci. Zkrátka sami sebe podporujte, i když se vám krátce nedaří.

Nechte ego za dveřmi

Většina lidí tak nějak tuší že "žádný učený z nebe nespadl" a pro dobré výsledky se musí pracovat. Bohužel naše hlava často pracuje proti nám. A nemusí to být nutně v provařeném stylu "už všechno umím a nemusím se učit", který máme spojení s typickou představou arogantního člověka. Ego ovlivňuje každého z nás (a v určitých věcech je to dobře). Kradmé myšlenky typu "Raději počkám, až se nikdo nebude dívat", "Budu se držet toho drillu co umím abych nevypadal jako nešika", "Raději se nebudu ptát, ještě by si mysleli, že jsem hloupý" jsou mnohem častější (jak časté si zodpoví každý sám) než se zdá. Oprostit se od nich chce disciplínu a dobré prostředí, nicméně se jedná o důležitý milník na naší cestě za dosažením dovednosti.
 

Někdy se před zlepšením musíš zhoršit

I zhoršení a "rozklad" dovednosti je někdy krok dopředu. Pokud si zvyknete dělat věci určitým způsobem a pak se chceš posunout na novou úroveň, vyžaduje to určité množství stresu a adaptace. Často po vystavení se novému podnětu musíme naše znalosti a dovednosti "rozebrat", přechodně se zhoršit, než je dokážeme složit zpět lepší než předtím. Představte si třeba hudebníka, který nikdy nehrál v určitém žánru a najednou se má přidat ke kapele. Bude si muset zvyknout a adaptovat se.

Takže ať si koupíte program od nás, nebo se chystáte přidat do lekcí tance - nezapomeňte co je vaším cílem - užít si to a naučit se něco nového. A to jde špatně, když nejste připraveni dělat chyby a udělat ze sebe, alespoň na chvilku, blázna.

Hezký den!

Zpět