Spěte!

18. 12. 2020 Zdraví

Hledáte nejjednodušší způsob sabotáže vlastního zdraví? Začněte omezovat spánek!

Člověk je jediný organismus na zemi, který se dobrovolně vystavuje dlouhodobému spánkové deficitu nebo deprivaci. U ostatních zvířat se tak děje pouze v případě naprosté nutnosti, nebo omezeně při péči o mláďata. Pokud nevěříte, sáhněte do svědomí, kdy jste si naposledy řekli "ještě chvilku". Ještě jedna stránka, ještě jeden email, ještě jeden příspěvek, ještě jedno video, ještě jeden díl.

Spánek často vnímáme jako něco, co nás zdržuje. Brzdí náš život a produktivitu. Něco co je postradatelné a z čeho můžeme ubrat bez větších následků. Dáváme si za příklad úspěšné podnikatele, politiky a celebrity, které spí 4,5,6 hodin denně. Jako kdyby "dobře se vyspat" bylo znakem slabosti a lenosti. "Odpočinu si v hrobě" je častá mantra. Ale opatrně, co si přejete.

 

Proč mě to zajímá?

Důležitost spánku nelze podceňovat. S nedostatkem potravy se náš organismus dokáže vyrovnat celkem úspěšně, půstovými mechanismy. Také k tomu účelu máme specializované (tukové) buňky. Neexistuje ale žádná buňka "spánkové zásoby". Spánková deprivace vás rozebere na trosku spolehlivěji a rychleji než půst.

Fun fact: Guinessova kniha rekordů už nepřijímá pokusy o rekord "jak dlouho vydržím nespat". Je to jednoduše moc nebezpečné. Zastavme se chvilku a uvažme implikace:

- Vyskočit z balónu na hranici atmosféry a překonat rychlost zvuku - ok.
- Dva týdny nespat - ne, moc nebezpečné. (btw. rekord je 11 dní (bez stimulantů :-) ), ale DON''T TRY THIS AT HOME

Člověk průměrně potřebuje mezi 7.5 až 9 hodinami spánku. Samozřejmě s odchylkami oběma směry. Dobrý začátek je 8 hodin "okno" vyhrazené pro spánek. Jakmile se dostáváme na hranici cca 6h, mluvíme o spánkovém deficitu. Už snížení přídělu spánku na tuto hranici má celou plejádu negativních následků. Jednou nebo dvakrát možná nic nepocítíte, nicméně pokud tak budete činit pravidelně, negativní důsledky vás doženou.

Nedostatek nočního odpočinku zasahuje kompletně celý náš organismus, od složitých procesů chování až po propustnost buněčných stěn. Pár příkladů:

  • Během spánkového deficitu se náš nervový systém více nastavuje na "boj/únik". Stresové hormony jako adrenalin a cortisol se vyplavují mnohem snáze. Samozřejmě, na stresových hormonech jako takových není nic špatného - v organismu plní důležité funkce. Pokud se v nich ale "koupeme" dlouhodobě, mají velice negativní vliv na kognitivní (paměť, uvažování, emocionální stabilita) i tělesné funkce.
  • Spousta procesů spojených s pamětí a učením se konsoliduje během spánku. Navazují se nová spojení, mozek se připravuje na přijímání informací. Kritickou roli v tom hraje hluboký Nrem spánek. S nadsázkou se dá říct, že stejně jako svaly sílí když odpočíváte, dovednosti sílí když spíte.
  • Naše citlivost na inzulin výrazně trpí. To má za následek zhoršené využívání živin. Taktéž rovnováha leptinu a grelinu (hormony regulující náš pocit nasycení a hladu) je rozhozená. Tělo si zkrátka myslí, že jsme v nějaké život ohrožující krizi (protože proč bychom jinak, proboha, nespali) a všechny akutně nedůležité funkce jdou na druhou kolej. Hodně štěstí s hubnutím nebo nabíráním svalů.
  • V poslední době se hodně hovoří i o spojitosti nedostatku spánku, alzheimerovy choroby a mozkové demence obe ...

    Článek můžeš dočíst pouze po zakoupení některého z našich programů

    Přehled programů

    Zpět